Pro soukromé podnikatele je charakteristické to, že neustále usilují o co nejvyšší zisky. Vydělávat si potřebují, a to nejen proto, že chtějí z něčeho žít, ale i proto, že musí investovat i do svých podnikatelských aktivit, aby tyto fungovaly tak, jak tomu má být. Žádný z podnikatelů se tedy nesmí bez peněz ocitnout, žádný bez nich nemůže být. Ovšem navzdory této skutečnosti není ojedinělým úkazem, že někdo z takových soukromníků dost peněz nemá. I kdyby byla snaha sebevětší, vždy to může něco zhatit, a pak už je zle. Protože žádné podnikání bez potřebných vkladů nevydrží, každé dříve či později zkrachuje.

A co udělat, aby ono podnikání nezkrachovalo? Když se nedaří dost peněz vydělat, přicházejí na řadu půjčky. I půjčenými penězi se dá momentální finanční tíseň zvládnout, i ty mohou zajistit, aby se nějaká ta firma udržela nad vodou do doby, než si na sebe zase dostatečně vydělá.

Ale podnikatelé nemohou počítat kdykoliv s jakoukoliv půjčkou. Ti dostanou nanejvýš tu, kterou si zaslouží, tedy u které žádoucím způsobem prokážou svoji schopnost splácet. Což obvykle znamená doložit dost vysoké příjmy a čisté registry dlužníků. To je zásadní a nezbytné u naprosté většiny běžných půjček, a kdo tu nezvládne vyhovět kladeným požadavkům, žádné peníze neuvidí.

Ale naštěstí nezáleží vždy jen na tom. Existují například i hypotéky bez registru, a u těch rozhoduje o poskytnutí nebo neposkytnutí peněz zástava dost hodnotné nemovitosti, a ne registry dlužníků a příjmy. Pochopitelně by tu měl mít zájemce o půjčku schopnost půjčku splatit, ale díky tomu, že se tu ručí nemovitostí, se to až tak přísně neposuzuje. Kdyby dlužník nesplácel, splatil by se jeho dluh onou nemovitostí, což by pro něj nebylo výhodné.

A tak je pro každého možnost někde podnikatelskou půjčku sehnat. Přinejmenším na nebankovní hypotéku mnozí kdykoliv dosáhnou.